Přízrak ze sna jako laň kráčí, Slunce pálí, vítr fičí mešitou Kroky tiché po písku a po bodláčí, Pohled temný, tvář má šálem zakrytou To je snad anděl, No to je pěkný Z nebeských výšin, Převtělil se v ženu Strach mám jen já, kam se propadám, Lezu dál po kolenou vstříc temnotám Tělo mý už dál chutě nezvládá, Prosím, zůstaň se mnou ať nejsem sám Kůže bílá zpod hábitu prosvítá, Záře zlata a nefritových pokladnic Příslib dává je jak růže rozvitá, Oheň pálí, nezůstane za mě nic To je snad anděl, No to je pěkný Z nebeských výšin, Převtělil se v ženu Strach mám jen já, kam se propadám, Lezu dál po kolenou vstříc temnotám Tělo mý už dál chutě nezvládá, Prosím, zůstaň se mnou ať nejsem sám Přízrak ze sna s ránem barvu ztrácí, Hlava prázdná, probouzím se se ženou Žádný pohled na sebe už neobrací, Svojí krásou navždy s léty ztracenou Strach mám jen já, kam se propadám, Lezu dál po kolenou vstříc temnotám Tělo mý už dál chutě nezvládá, Prosím, zůstaň se mnou ať nejsem sám