Jsem to já? Tak bezbranný... Dříve pán, Teď poddaný. Té, jež kráčí tady, Znám jí se vším všady žár - ten má snad v krvi... Vím, že nejsem prvý... Spoutaný, Jsem spoutaný - Teď víc než dřív! Jsem to já? Muž v rozpacích... Rozdrtí Mě v podpatcích Mám se bránit? Jak a čím? Či být ji područí? Svou touhu vykřičím, Je má i ničí - /: spoutaný, Jsem spoutaný:/ Teď víc než džív. A místo kostí - proutí. Snad ví, jak moře rozvlní. Dál má předsevzetí hroutí. Pouštím vše - kromě ní! Mám se bránit? Jak a čím? Když má mě v náručí, Svou touhu vykřičím... Je má i ničí. Spoutaný Jsem spoutaný! Spoutaný Jsem spoutaný Snad víc než dřív!