Slíbils mi, že se budu smát
A navždy šťastná všem se zdát
A krásně žít
Opilá láskou jako snem
Blažená věčným úsměvem
Splněných přání...
Pak otevřel jsi dokořán
Svět ostrých loktů
Oblých hran
Prý stačí jen se snažit
Láska však zlatem ztrácí lesk
Bohatství bída - věčný stesk:
Můžeš všechno, o čem sníš
Chceš-li stoupat, pak jen výš
Ale v nic už nevěříš
Slíbils - a vždy jen slibovals
Už nikdy polku - hrajte waltz!
Ten volný proud
Míň proher a víc nadšení
Víc hříchů a víc vzrušení
Míň ... milování
Co s tím, že v směšném trysku dní
Naděje zmírá poslední?
Kdo z nás by chtěl to zažít?
A když i šance zmizí nám
Pak v divném světě zlatých bran
Zbude každý člověk sám
Srdce prázdné dokořán -
Proč to vlastně povídám?
Kdo nikdy lásku nepoznal!
Tak snadno získals další území
Kdo sebe sám jen miloval
Věčně se vznášel nad zemí
A co teď, myslíš, bude dál?
Ty své sbírky si sbal!
Kdo by ve dveřích stál
Když čas trhne opratí
A když se láska vytratí
Prý jenom stačí oči otevřít
Nikdy se zpátky nevrátí
Jak jsem tak slepá mohla být
Ty jako poražený král
Z mého žití se vzdal
Ve svých pravdách jsi lhal -
Každý jednou zaplatí
Slíbils mi, že se budu smát
A dnes je konec, tečka, mat!
Co má se stát?
Můžem žít jako sousoší
Bez hádek a bez rozkoší
Copak není to málo?
Stačí, že bez tebe tu spím
A za nocí se probouzím
Co se to s námi stalo
Vždyť přece někde musí být
Ten vztah, ten zájem
Vroucí cit
Bývals krásnou závratí...
Teď se chystáš odejít -
Každý jednou zaplatí
Kdo nikdy lásku nepoznal
Tak snadno opouštíš svá uzemí
Kdo sebe sám jen miloval
Nechceš se vznášet nad zemí
A co teď, myslíš, bude dál?
Ty své výhry si sbal!
Kdo by ve dveřích stál
Když čas trhá opratí
A když se láska vytratí
Prý jenom stačí oči otevřít
Nikdy se zpátky nevrátí
Jak jsem tak hloupá mohla být
Ty jako poražený král
Z mého žití se vzdal
Ve svých pravdách jsi lhal –
Každý jednou zaplatí