Nemůžu zastavit ten pocit, že mi utíká život,
Nemůžu vinit tebe, protože se mi to líbilo.
Mám toho tolik, co bych řekl, nejspíš nechceš už nic slyšet.
Musíme být silní, už se nechci jen dál dusit, ne
Vypadáš šťastná vždycky jen než příjdeš domů,
Jsem nakloněnej tomu, nezavírat se před světem
Teď se otevřeme slovům.
Teď se otevřeme slovům, slovům, slovům
Otevřu starou ránu, ne protože bych chtěl
Ale proto, že už to nezvládnu, psychika pořád slábne.
Nikdy jsem nechtěl táhnout ofenzívu,
V cizím městě potřebuješ sílu, sílu
Naučila jsi mě toho víc než kdokoliv
Dala jsi mi všechno, vzdala jsi se domova.
Já dal ti, co jsem mohl, nelituju ani minuty
Na konci světa padá voda směrem nahoru.
Ztrácím se ve svý hlavě, mám smíšený pocity
Hádes mě táhne ke dnu, nemám se koho chytit
A věci, ve který jsem věřil, pro mě ztrácí význam
Popravdě cítím se jak přízrak.
Ztrácím se ve svý hlavě, mám smíšený pocity
Hádes mě táhne ke dnu, nemám se koho chytit
A věci, ve který jsem věřil, pro mě ztrácí význam
Popravdě cítím se jak přízrak.
Možná se moc zajímám, chci vědět jak se cítíš
Mám plnou hlavu věcí, všeho, co se odehrálo.
Chápu, že mě teď ze srdce nesnášíš.
Vždycky budu tady pro tebe a krýt ti záda.
Nikdy jsem nebyl víc upřímný, tak upřímný jako teď
A i přes všechen vztek, naše cesty už jsou dvě.
Vidím tvoji tvář, já vidím tvůj face,
Před sebou celý svět.
Ztrácím se ve svý hlavě, mám smíšený pocity
Hádes mě táhne ke dnu, nemám se koho chytit
A věci, ve který jsem věřil, pro mě ztrácí význam
Popravdě cítím se jak přízrak.
Ztrácím se ve svý hlavě, mám smíšený pocity
Hádes mě táhne ke dnu, nemám se koho chytit
A věci, ve který jsem věřil, pro mě ztrácí význam
Popravdě cítím se jak přízrak.