Možná za osud vločky bílý Zaplatím svou daň. Možná mi někdo v pravou chvíli Nabídne dlaň. Možná si řekneš: "Však se dočkáš, Všechno má svůj čas. Možná, že jednou, jak ta vločka, Zlomíš si vaz." Jenže já nikam nepospíchám, času mám víc než dost. Je mi fajn a netlačí mě pýcha Ani splín a tím spíš zlost. Právě teď si nohy na stůl dávám A dochází mi čím dál víc, Volnej pád je i na mě silná káva, Já nemám nic z létavic Zářivých. Možná se občas nad propastí Trochu víc nakláním. Možná se jenom cítím v pasti A nudu zaháním. Možná si řekneš:"Nebuď směšný, Všechno má svůj čas. Mraků se lekneš a pak, věř mi, Zlomíš si vaz." Jenže já nikam nepospíchám...