Chtěla jsi to mít, tak to máš. Tiše odcházím z forbíny. V černý kapuci skrývám tvář S cejchem kacířů bez viny. Dvě ruce zkřížený v zátylku, Chlápek, co mu dech nestačí. Dávno ohnivou čtverylku S ďáblem po nocích netančím. Málo platný lásko, je to vážně bída, Ten můj zářivý žaket na míru Už se neblýská jako dřív a křídla Už jen závidím motýlům. Už pár let po nocích, bez nadsázky, Jenom vířím v domě vzduchoprázdno Záplatovaným křídlem vážky A slova váznou. Jen proto, že mi svět-bez urážky, Místo vína servíruje splašky A v noci leda mráz o podrážky zazvoní. Máš cos chtěla mít, žádnej strach, Můzy na mě už neletí, Léta obracím jenom prach Kdesi v útrobách paměti A jen zřídka vyorám do tance Noty neklidný jako rtuť. Zbytky hostijí z monstrance, co mi na chvíli spraví chuť. Málo platný lásko, je to vážně bída, Ten můj zářivý žaket na míru Už se neblýská jako dřív a křídla Už jen závidím motýlům. Už pár let po nocích, bez nadsázky, Jenom vířím v domě vzduchoprázdno Záplatovaným křídlem vážky A slova váznou. Jen proto, že mi svět - bez urážky, Místo vína servíruje splašky A v noci leda mráz o podrážky zazvoní.