V zákulisí, na krátkou chvíli můžu Zase být tím, kým jsem. Tváře lidí, výkladní skříně mužů A bezejmenných žen Rázem nic nezrcadlí, Nikdo nic nevidí. Nikdo se na nic neptá, Nikdo tu neslídí. V zákulisí, v závětří za forbínou Zatínám srdce v pěst. Pánbu mísí parfém snů s kocovinou Bez okázalých gest Ztrácím čas v jinotajích A když tě zkouším svést, Brány se zavírají, Jak mrtvý oči hvězd. Óó... proč mi tak scházíš. Proč jenom v zástupu lidí Nikdy tě nevidím. Óó... a když pak vcházíš, Hvězdy jsou stříbrnou nití K nebi zas přišitý. V zákulisí, na křídlech vážky můžu Zbavit se holých stěn. Tváře lidí, výkladní skříně mužů A bezejmenných žen Rázem nic nezrcadlí, Nikdo nic nevidí. Nikdo se na nic neptá, Nikdo tu neslídí.