Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš, umím často i rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál Ad Astra
Říkaj mi ke hvězdám, říkaj mi jsem to já
Ten co je zachrání, ten, co to předá dál
Chtěl by jim pomáhat, tisíce lidí, sál
Někdy to břemeno fakt prostě nezvládám, tak promiň
Neslyší texty, ale chtěli by snad víc a víc
Já nejsem linka na tvůj chtíč, já si nesu kříž
Na zádech, který bolí, podívej, jsem troska
Pak přijdou další po mě, snaží se to opsat
Na stole léky, AD, můj bůh je děvka, amen
Snažej se rukama strhat to poslední co ještě zbylo
Konečná stanice, vystupte prosím, najednou ticho
Nikdy jsem neprosil o nic, to oni šli za mnou
Nechtěl jsem být jako oni, tak jsem šel stranou
Se podívej na mě, a řekni mi brácho
Jestli tohle je život, co chtěli jste mít
Seru na vás, tohle je dávno
Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš, umím často i rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál Ad Astra
Ta hudba je nevinná, nechci ji vypínat
Bojím se usínat a tak nezhasínám
Je to ten hloupej strach, kterej mě posílá
Psát a dávat ty tracky ven, to svinstvo co je tam ve mě, ne
Topím se ve vodě když nahrávám a slyším ty tóny
Všechny ty melodie, děsivý stories
Křičíme pod vodou, ve snaze být volní
Měl by sis zvykat na to, že život je děvka
Nebude lépe, bude jen zejtra
A bude to stejný, když chceš to tak nechat
A bude to lepší, až přestaneš čekat
Píšeš mi, já nepíšu, chtěli by pomoct, já nechci už
Prosím tě, pochop to, hledají Michala, není tu
Michal není hudba a bolest jen Meiton, občas nevím kdo jsem
Se ztrácíme v sobě, když napadne noc a vychází den
Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš, umím často i rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál Ad Astra
Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš, umím často i rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál Ad Astra