Tam, kde tramvaj nejezdí Za poslední bílou zdí A dál a dál Kde milenci nechodí Kde se růže nerodí Kde se smoking nehodí Tam stál Penzión na předměstí Jako štěstí v neštěstí A já to znám To útočiště poslední Na několik let a dní Jsi-li sám a sám Kolik dveří, kolik klik A za každou pokojík Jak dlaň, jako má dlaň Kolik oken, tolik skel Tím každý platil, aniž chtěl Svou daň, jó svou daň Kamkoli jen pohlédnu Kolik lidí, tolik snů Tak znát je tak znát Když penzion na předměstí Dům se špatnou pověstí šel spát, šel spát Penzión, oh penzión Lásky žár zná pouze on Tmou svých koutů zval tě dál Vrátný spánek předstíral Ráno s tváří loučení Vůbec nic se nezmění Jen pár slůvek zbloudilých Vzplane tak, jak hoří líh Mně skanou jen stranou Dvě slzy a na shledanou Kdo měl velký dům jak hrad Z oken výhled do zahrad Jak pán, jó jak pán Tak ten těžko pochopil Jak tě osud uchopil A dal ti pár ran Penzion na předměstí Postavil ti do cesty A víc už nic Po lesku stále vedou Cesty nikam nevedou Jen do plýskanic Mezi nimi do mraků Tak jako věž majáků Tam stál, jó tam stál Penzion na předměstí Plný něžných neřestí Už dávno čas a vítr svál Ráno s tváří loučení Vůbec nic se nezmění Jen pár slůvek zbloudilých Vzplane tak, jak hoří líh Mně skanou jen stranou Dvě slzy a na shledanou