Je skoro púl šestý ráno Znovu nastává ta chvíle Kdy musím vstát A začít hledat hřeben, Boty čaj a brýle. Ty ovšem především, Neboť venku se zatím valem Chýli k velkému seriálu. Ja očekávam další díly. Stín stíha stín V závratném panoptiku Podzimního rána. Stín stíha stín, úsvit rozkročil se jako svatobrána Nad tím vším. Otvíram lóži, Kterou je mé okno v druhém mezzaninu A hledím na scénu, Již kdosi pojal celou v barvé cínu. Přemítam, kde se skrýva Třeba světležlutá, nebo bílá A támhle pod deštníkem Jde možná slabost, možná síla. Stín stíha stín V závratném panoptiku Podzimního rána. Stín stíha stín, úsvit rozkročil se jako svatobrána Nad tím vším. Šest kloboukú Se sune napříč jizdní dráhou. Šesť kloboukú V šest nula-nula chváta Prahou. Nač asi pod krempami Myslí ti mi tajuplní známi? Na všechno, nebo na nic... Nebo snad na boky stejné dámy? Stín stíha stín V závratném panoptiku podzimního rána. Stín stíha stín, úsvit rozkročil se jako svatobrána Nad tím vším. Tak už je púl Sedmý. Světlo rázně cuklo drapérii. Proč chtít znát příliš? Z čaje začne stoupat pára V ní se skriji Před tím vším.