Sám ses rozhodl žít jen jednou vzpomínkou Máš tolik rád tu slepou lítost svou Přátel se vzdáváš, dřív než dorostou V ten strom, jenž chrání Dům, kde vzdal jsi lásku, léta tápe tmou Jim prázdnoprázdné ruce obejmou Takhle žít, tak styď se před sebou Právě, právě dnes se šeřík chystá kvést Je zase máj a každý zná tu lest Kdy vůně srdce oslepí A svádí k lásce, k lásce, k lásce Víš, jak ztrácíš čas, když bláhově si lžeš Proč vrásky mnout, když mládnout dokážeš I nebe má snad osmnáct, ne víc Proč nemít právě tolik, čímž chci říct... Právě, právě dnes se šeřík chystá kvést Je zase máj a každý zná tu lest I nebe má snad osmnáct, ne víc Proč nemít právě tolik, čímž chci říct...