Jednou tváří odcházím, Cestující v noci. Zatím, co ty zůstáváš, Tma se houpe v bocích. Je bezedná. Tak, jak se dětem zdává sníh, Ten sen přichází ke mně. Na prsou vážím dvojí hřích A pod zády je země. Je bezedná. Až půjdeš tiše po schodech, Mysli si moje jméno. Řekla jsem dveře uveří A bude otevřeno A bude otevřeno. Necháme své všednosti A budem z okamžiků. Řekla jsem mluv a uvěřím V nezbytná ústa zvyku. Jsou bezedná. Teď čekám, až se probudíš, Čekám, až tma zbledne, Noc nám snad ještě uvěří. Nechci tě vidět ve dne Nechci tě vidět ve dne Nechci tě vidět ve dne Nechci tě vidět ve dne