Z naší staré břízy se odmala Ráda dívám do kraje Jak žitné pole v dálce pod horama Zase létem dozraje Jako vítr se potokem pod námi Další voda prožene Ach, jak hořké, hořké je zklamání Když člověka dožene Už je to tak dávno, co naposled Za ruku jsem tě držela Kolik sněhů tálo, tolik je to let Co naše píseň dozněla Jako vítr větve stromů prohání A pak jim hlavy zaplete Ach, jak lehké, lehké je lidské konání Než s tebou láska zamete Tak si zapískám a vzpomenu si Na venkovský ráj, na káči, na husy Tak si zapískám a vše zlé zaženu Z břízy už nikdy dolů neslezu Možná by se zdálo Že tenhle svět Je pro mě keřem trnovým Však to za to stálo Tak chutná pelyněk A já se na tebe nezlobím Jako vítr když babí léto rozhání A dětem draky přinese Ach, jak křehké, křehké je poznání Že někdo jiný najde se Tak si zapískám a vzpomenu si Na venkovský ráj, na káči, na husy Tak si zapískám a vše zlé zaženu Z břízy už nikdy dolů neslezu