Kdo jsi, ptá se noční sluha Jsi příznak nebo živý tvor? Jsem možnost první i ta druhá Věčný dialog i spor Jsem strom košatý a křivý Který se v bouři narodil Světlo si hraje s mými stíny Zkouší mé svědomí Někdy slyším vítr vanout I když se nehne ani list Zpívám si píseň rozehranou Padajících létavic Jak dlouho tady ještě budu Zdalipak mě pak bouře utiší Stejně jak byla u porodu V deštivém bojišti A tak se vracím k té klidné moudré řece Co divočinou teče Teče A tak se vracím k té klidné moudré řece Co v mém vědomí teče Teče (Ego sum, qui sum) (Ego sum, qui sum) Když větve mé pomalu chladnou Obzor si zmizí v nočních tmách Vím, rozhraní je tenkou branou Spojí se prostor uvnitř nás Jsem svědkem svojí vlastní doby Tolikrát viděl jsem nebe usínat To hvězdy mou korunu zdobí A s nimi každá prasklina A tak se vracím k té klidné moudré řece Co divočinou teče Teče Je živou mízou Co v mém starém těle Odedávna teče Teče A tak se vracím k té klidné moudré řece Co v mém vědomí teče Teče Je živou mízou Co v mém starém těle Odedávna teče