Na horách sněží Vlci jdou závějí, houstne jim jejich srst Zvon z blízkých věží Po zmrzlých vločkách se táhne Ten křehký tón Sníh dolů padá Kolem je pustá a zamrzlá krajina Mrazu se bráním Má mysl pod tíhou rozpaků Je jiná Není čas čekat na moment Kdy všechno kolem roztaje Chci jít už ven Duše není cizí, je moje Není lehká, ale dávno je ukrytá Do nitra kamene Kde všechno je blízké i vzdálené Chci jít na vysokou horu A z ní vyplout do prostoru Dívat se na tkáně lesů a řek divokých Jít na vysokou horu A z ní vyplout do prostoru Cítit to, jak voní vesmír na dotek hluboký Vím, teď už vím, že to co mám, Do plamene rozfoukám Jdu s lovnou zvěří Zima se vkrádá až do morků kostí Já nebi se svěřím Hledám kořeny známé i neznámé rodiny Už se stmívá Poslední prameny světla než vyhasnou Tak to bývá To písně mých předků mě nad krajem Ponesou Chci jít na vysokou horu A zní vyplout do prostoru Dívat se na tkáně lesů a řek divokých Jít na vysokou horu A z ní vyplout do prostoru Cítit to, jak voní vesmír na dotek hluboký Vím, teď už vím, že to co mám, Do plamene rozfoukám