A tak se ptám, co donutí prožít život v běhu
Zda spirála točí nás v nekonečném příběhu
A tak se ptám kudy jít po stopách přání
Kde hledat pramen štěstí, co nás před smutkem chrání
A tak se ptám, kdo zastaví rány od života
Kdy se vítr utiší, co nám rád vlasy motá
A tak se ptám, proč se déšť tak rychle vpíjí
Jak chytit čas do dlaní, když roky kvapem míjí
Nedočkavost v sobě mám, dávám vale náhodám
Rozum je svlečený z citů, zvědavost dávno už bdí tu
Celý náš svět leží v kapkách rosy
Kráčíme životem nazí a bosí
Jen za vším běžíme a kam se ptáme
Kde je cíl nevíme, vše je neznámé...
Nedočkavost v sobě mám, dávám vale náhodám
Rozum je svlečený z citů, zvědavost dávno už bdí tu
Celý náš svět leží v kapkách rosy
Kráčíme životem nazí a bosí
Jen za vším běžíme a kam se ptáme
Kde je cíl nevíme, vše je neznámé...
Na tolik otázek tak málo odpovědí
Života obrázek, smutně se na něj hledí...