Udeřil hlas do tváře slovy
Oběti své do sítí loví
Slyšíš ta slova, jsou jako břity
Svírají duši a raní city
Jen na co sám chce, tak odpoví
Jdeš poutí zapomnění a věříš, že se změní
Lidstvo na věky věků, od pradávna lže až k vzteku
Hlavu k nebi zvedáš
Stále sílu hledáš
Ty víš, že lhát se nemá
Proto měj ústa němá
Intrikánům za pravdu nedáš
Seš vězněm slepé touhy, žít život v pravdě pouhý
Nebát se probuzení, toho rána, co vše změní
Ústa lháře pravdy se bojí
Vždy na povrch vyplouvá
Lhář úskokem lstivým rány si hojí
Jazykem zlým se vymlouvá
Ústa lháře pravdy se bojí
Vždy na povrch vyplouvá
Lhář úskokem lstivým rány si hojí
Jazykem zlým se vymlouvá
Ztraceni v prachu cest
V objetí prázdných gest
Zapomenout na intriky
Věřit na okamžiky
Že každého čeká poslední soud a trest
Seš vězněm slepé touhy, žít život v pravdě pouhý
Nebát se probuzení, toho rána, co vše změní
Ústa lháře pravdy se bojí
Vždy na povrch vyplouvá
Lhář úskokem lstivým rány si hojí
Jazykem zlým se vymlouvá
Ústa lháře pravdy se bojí
Vždy na povrch vyplouvá
Lhář úskokem lstivým rány si hojí
Jazykem zlým se vymlouvá