Tak jako soumar v dalekém Tibetu
To, co mi naložíte, unesu na hřbetu
Tak jako zvířete v daleké zemi
Nikdo se nezeptá, jak vlastně je mi
A nežli skončím u konce s dechem
V dřevěné bedně pobité plechem
Zalepím závěť do obálky
A pustím se do předem prohrané války
Jednou za tisíc let zázrak se stává
Chvíle jenom pouhá - zůstane dým
Prosím tě, přemýšlej, pomoz mi hádat
Proč se to děje, čím je to čím
Co se to děje, děje, děje, co se to děje, děje, děje
Kam se to poděli tři mušketýři
Co byli čtyři a nebo snad pět
Jedno je jisté - jeden je málo
Na to mít sílu dobývat svět
Za všechny jeden a všichni za jednoho
Ten, na kom záleží, není kardinál
Nicota v dáli nabývá síly
Co se to tu děje - no sakra krucinál
Jednou za tisíc let zázrak se stává
Chvíle jenom pouhá - zůstane dým
Prosím tě, přemýšlej, pomoz mi hádat
Proč se to děje, čím je to čím
Co se to děje, děje, děje, co se to děje, děje, děje
U cesty do bláta dopadla hvězda
Je trochu ohnutá a místy zrezlá
S děravým kapesníkem a pikslou sidolu
Kleknu si na kolena do škarpy pomalu
Vytáhnu z bláta rezavou hvězdu
Co jste ji zahodili v bázlivém gestu
Stanu se pěšákem na cizí šachovnici
Připnu si pistole a vyjdu na ulici
Jednou za tisíc let zázrak se stává
Chvíle jenom pouhá - zůstane dým
Prosím tě, přemýšlej, pomoz mi hádat
Proč se to děje, čím je to čím
Co se to děje, děje, děje, co se to děje, děje, děje
Co se to děje, děje, děje, co se to děje, děje, děje