Za láskou já půjdu světa kraj Podél houštin, hor a tůní. Jablůňko tam v stráni, kveť a zraj, Doprovovázej mě svou vůní. I kdybych měl projít peřejí, Znova bych šel bez váhání Za tou nekončící nadějí, Jež nás před sobectvím chrání. Kdybych prožít měl sto bolestí, S úsvitem i za červánků Za láskou zas půjdu naštěstí, S její aurou kolem spánků. I když poutník stokrát znejistí Lidská lhostejnost jej rmoutí, Bez lásky, co duši očistí, Byl by život marnou poutí. Cíl je vlastně blízko, Mám to z pekla štístko. Cíl je vlastně blízko, Mám to z pekla štístko. I kdyby můj koník v opratích Vézt mě dál se náhle vzpouzel, Za láskou se vydám po tratích Plných úskalí a kouzel. Chci tak dlouho stoupat do pěšin, Nevšímat si nečasů, Nežli sníh jak bílý krepdešín Napadá mi do vlasů. Dokud vítr hvízdá na šalmaj A mé srdce bude tlouci, Za láskou já půjdu světa kraj, Za světýlkem ve tmě tmoucí. Za světýlkem ve tmě tmoucí.