Přemýšlím, jaký štětec vzít
A začít tajně řádky psát o nás.
Přestávám už navždy snít
A bojím se a přitom bořím svou hráz.
Bořím hráz.
Poč už nezavřít
Tu knihu v nás.
Svůj scénář mít,
Tak to přece jde snáz.
Proč nezavřít,
Konečně ten snář.
Nový scénář mít,
Vidět tvoji tvář.
Příběh si píše každý sám
Tvé city napoví, rozum už máš
Příběh si tvoří každý sám,
Kterým směrem psát leckdy váháš.
Příběh si píše každý sám
City napoví, rozum už máš
Potkávám náhle lidí víc,
Co se pořád chtějí stále smát
Na nás.
Poznávám už i světů víc,
A otázky svý ti můžu dát
Teď snáz, není hráz.
Poč nezavřít
Tu knihu v nás.
Svůj scénář mít,
Tak to přece jde snáz.
Proč nezavřít,
Konečně ten snář.
Nový scénář mít,
Vidět tvoji tvář.
Příběh si píše každý sám
Tvé city napoví, rozum už máš
Příběh si tvoří každý sám,
Kterým směrem psát leckdy váháš.
Co bylo už není
Nikdy se nezmění
Nikdy už neskončí
To moje trápení
Nikdy víc nespatřím
Tvoji tvář
Co bylo už není
Nikdy se nezmění
Nikdy už neskončí
To moje trápení,
Chci zase cítit
Lásku dál
Příběh si píše každý sám
Tvé city napoví, rozum už máš
Příběh si tvoří každý sám,
Kterým směrem psát leckdy váháš.
Příběh si píše každý sám
Tvé city napoví, rozum už máš
Příběh si píše každý sám
Tvé city napoví, rozum už máš
Příběh si tvoří každý sám,
Kterým směrem psát leckdy váháš.