Černou ulicí já bloudím, zdá se, sám Tmavé stíny kolem vůbec nevnímám I měsíc ukrývá se, všechno jde spát A já ve vzpomínkách, proč nemůžu se smát Teď akorát Okno malé zná mě, dává sílu žít Kolikrát já pod ním stál tu sám, kdo ví Vždyť za záclonou rozevlátou Spí ta dívka, neví, kdo ji hlídá s tmou Vzývám krásu tvou nebeskou Vzývám krásu tvou andělskou, už dlouho vzývám Krásu tvou nevinnou Mým trápením je láska příčinou, je příčinou Pár slov tklivých rán já svěřil duši tvé Pár vět žhavých, vím, že nejsou zbytečné Jen pár polibků a pohlazení Pak uvidíš, jak můj trpký život v ráj se promění Vzývám krásu tvou nebeskou Vzývám krásu tvou andělskou, už dlouho vzývám Krásu tvou nevinnou Mým trápením je láska příčinou, je příčinou Vzývám krásu tvou nebeskou Vzývám krásu tvou andělskou, už dlouho vzývám Krásu tvou nevinnou Mým trápením je láska příčinou, je příčinou ...mým trápením je láska příčinou Kdy můj trpký život v ráj se promění