Jednou někdo řek' Že samota je dar Lehce foukalo A vstávala husí kůže Nebyl to člověk Byl to můj vnitřní hlas Ten hlas co znám Co za všechno může A tak přijímám co dáváš I když za tebou se stmívá Vlasy volně pod vodou A já jenom nosem dýchám A tak přijímám co dáváš I když za tebou se stmívá Vlasy volně pod vodou A já jenom nosem dýchám Na svoje oční víčka Promítám prošlé sny Na svoje oční víčka Promítám prošlé sny Na svoje oční víčka Promítám prošlé sny Svět zblednul Poztrácel hrany Jas se snížil Už to nikdy nebude to samý Jako by všechno mělo Takovou zvláštní pachuť Tak jenom klid A položit ruku na hruď A co se má stát To ať se stane Jestli mě napořád Budou obklopovat stěny Tak to neznamená Že vyjdu beze změny Najdu způsob A uvidím barvy Můj motýl Se neustále znovu líhne z larvy Vždycky něčím novým Jeho vnitřní oheň vzplane Tak co se má stát To ať se stane Z oken stéká dech Já do něj prstem kreslim obrazce Z oken stéká dech Já do něj prstem kreslim obrazce Z oken stéká dech Já do něj prstem kreslim obrazce Z oken stéká dech Z oken stéká dech Já do něj prstem kreslim obrazce