Pomalu a s nádechem sebevraždy, Ve mně dozníváš, v tuhle chvíli, doufám, že navždy. Ztrácíš se ze mě, tiše a přímo, Ztrácíš se ve mě jak dobrý víno, Jako slova ze slušnosti, jako fráze z nutnosti. Dozníváš ve mně a rezonuješ pořád stejně. Vzhůru pomalu nahoru se vracím, Ke svým názorům a sním. Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě, Bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju. Pomalu a s nádechem sebevraždy, Ve mně dozníváš, v tuhle chvíli, doufám, že navždy. V hlavě mi znějí naše hádky, Nechci tě zpátky, zdolávat dálky, A mezi náma, tak už jsme mrtví. Dozníváš ve mně a rezonuješ pořád stejně. Vzhůru pomalu nahoru se vracím, Ke svým názorům a sním. Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě, Bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju. Vzhůru pomalu nahoru se vracím, Ke svým názorům a sním. Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě, Bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju.