Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí? Kolik je dětskejch úst, co zamkneš pralinkou, kdož ví? A proč je táto v abecedě před el ká? Řekni táto, ale vážně, byla Popelka? Proč si dívky rády hrajou na velký? A pak pláčou jako malý Popelky? Popel krásy, hrášek touhy není lék Přitom schází jen ten pouhý oříšek Kolik je písku na poušti, kolik tou pouští vede cest? Když éro zemi opouští, co všechno s sebou musí nést? A může se táto malý změnit ve velký? Ale řekni táto, jsou teď ještě Popelky? Je to krásný hrát si věčně s otázkou Jak je krásný běžet dál i za láskou Věčně běžet, ptát se světem řeknu vám Proto fandím dětem a všem Popelkám