Když listí skryje ptačí třepetání A cítím vodu v mracích zčernalých Nad šňůrou potoka se přes lopuchy skláním A vidím záblesk krásy z povzdálí. Ty podobáš se pstruhu duhovému Své tužby pihy nosíš na bocích Na čele kapky v tvaru diadému Je hravá, dravá, není pomoci. Já muškou jsem a ty pstruh, co mě chytí Jsem třpytkou lesklou, ale bez háčku Když nejsme spojeni vlascem ani nití, Proč já si tebou srdce promáčknul? Když listí skryje ptačí třepetání A cítím bouřku v mracích zlověstných Pstruhem tě vidím a to nepřeháním Pro duhu v kůži jdu jak pocestný. Když listí skryje ptačí třepetání A cítím bouřku v mracích zlověstných Pstruhem tě vidím a to nepřeháním Pro duhu v kůži jdu jak pocestný.