Noc pod křídly tmy schoulená Nad jejím tělem vrány krouží Noc do svatebních šatů oděna Svou vlečku vláčí blátem, louží A zatím čas po nás touží Pohledem letmým Kam schováme své něžné lásky Až se setmí A kolikrát musíme ještě zemříti Abychom konečně mohli býti dětmi Jó, chtěl bych umět napsat baladu O všem co kdy potkalo tento svět Má na tisíc divných strof Na rubu písní ji potkávám Ale mám strach, mám strach z jejích slov. Hamlet včera podal demisi Na propadlém lístku z kina A teď chodí městem s jedem na krysy A na divadlo nevzpomíná To všechno je naše vina Ubližování Pojď, oslavíme spolu To naše první usínání A nesmíš se bát, že zestárneš Tady je jediný svět vyplněných přání Jó, chtěl bych umět napsat baladu O všem co kdy potkalo tento svět Má na tisíc divných strof Na rubu písní ji potkávám Ale mám strach, mám strach z jejích slov. Někdo mi ukradl vzpomínky A nosí moje oči v peněžence Místo zbraní a tak si klade podmínky Ve verších psaných na složence Nevěř, že někdo za milence Ti splátky splatí že někdo najde odpověď A pak ji ztratí A jen znamení na stropě mi říká pamatuj čekej mě na konci všech nekonečných tratí Jó, chtěl bych umět napsat baladu O všem co kdy potkalo tento svět Má na tisíc divných strof Na rubu písní ji potkávám Ale mám strach, mám strach z jejích slov. Ó chtěl bych umět napsat baladu O všem, co kdy potkalo tento svět Má na tisíc divných strof Na rubu písní ji potkávám Ale mám strach, mám strach z jejích slov.