Ospalá vrátnice a na polici poslední dva klíče V skleněné vitrínce se smutně krčí pro turisty kýče Vrzavé schodiště, ošlapané snad milióny kroků Kráčíte nejistě, vnímáš jen křivky jejích boků Manželské postele a vycházková uniforma v skříni Zelená košile, ty zatím dumáš o svatební síni Hodinky na ruce, které tvůj čas tak neúprosně měří. Kdy sáhneš po klice těch oprýskaných hotelových dveří Kdy vstaneš z postele a městem v předpisovém saku Vůbec ne vesele ji budeš doprovázet k poslednímu vlaku Kdy ještě ucítíš naposled ve svých její teplé dlaně Zašeptáš tiše: "Piš", a její pusa bude chutnat slaně Kdy trochu zklamaně a smutně projdeš pod nápisem východ Kdy řekneš na bráně: "Vojín XY hlásí příchod..."