Zrcadlo tmy padá, smutný šíp, jenž hledá cíl Střepy smích a ne smích, je slyšet pláč lesních víl Krouží dál vzduchem divný mráz úrodnou zemi vidí v nás Zimní království Moje oči vidí zmrzlá srdce lidí, stín Touhu ptát se, kdo ví, proč má čas ledový klín Dál a dál všechno pokrývá dávná báj znovu ožívá Zimní království Cestou únavnou jít a vrátit Máj Mluvit s královnou: "Řekni, kde je Káj?" Zlomit písničkou sněhový ten kraj Jsem tou holčičkou; Nevím, kde je Káj Zlo, to konce nemá, naše řeč je němá tvář! Pravda je největší lhář! Krouží dál vzduchem divný mráz Úrodnou zemi vidí v nás Zimní království. Den je hrozně dlouhý, život jenom pouhý mžik. Někomu to stačí, já miluju ptačí křik. Doufám dál, ten zpěv zazní z bran Dokořán v den kdy složí zbraň Zimní království Cestou únavnou jít a vrátit Máj Mluvit s královnou: "Řekni, kde je Káj?" Zlomit písničkou sněhový ten kraj Jsem tou holčičkou; nevím, kde je Káj. Nevím, kde je Káj! Nevím, kde je Káj! Nevím, kde je Káj!