Čím jsi mi blíž, tím víc tě ztrácím
Víš, že je to bláznění chtít měnit člověka
Sotva něco získám, už znova utíkám
Do města bez lidí, kde se procházím jen já
Kde ztrácím pocit, že to všechno kolem je jen hra
Že vztahy nejsou cihly, co pořád měněj tvar
Je taky navršujem, nikdo nechce skončit sám
Za život stovky milování, pamatuji si jen málo
Jsem vůbec normální, když teď cítím prázdno?
Víš, jak jsme se smáli, a teď jsme apatický
Skeptici mi tvrdili, že tak to končí vždycky
Nač bejt ale romantik když to má stejný konce
A každý další představení je ten samej koncert
Je to zvláštní chvíle, když srdce dobře ví, že není žádný příště
Hlava to přiznat neumí, a co naše sliby, že spolu budem navždy?
Lásko, nevzdávám to, i když jdeme k zemi
Čas odvál to pryč, já nenašla k tobě klíč
Ubíhá mi den za dnem, obrazy z rozbitých stěn,
Neuměl jsi mi lhát, sama chodím teď spát
Ve vzpomínkách, tě stále hledám.
Chceš mě, cože?, už možná ne
Prostě nebudu jedinej chlap v tvým životě
Mám tě pořád pod kůží jak černý znamení
Ne každej je tak stálej jako čáry na dlaních
Hrajem pexeso, hledáme správnej obraz k sobě
Dva slušní lidi, stejně mam teď pocit že je pozdě
Pořád jsem si říkal, že chci být chlap, co jde rovně
Je usmání jak člověk nalhává sám sobě mocně
Zvolil jsem strategii protrápit se na dno
Klesal jsem pomalu, viděl květiny vadnout
Dávat nebo brát, říkám to častokrát
Jsou i vztahy zkouška jak v nich dobře neobstát
I když si přiznat že si teďka nevím rady
Pořád jsi to ty, pro koho otevřu svý rány, lásko
Pro koho otevřu svý rány, lásko?
Čas odvál to pryč, já nenašla k tobě klíč
Ubíhá mi den za dnem, obrazy z rozbitých stěn,
Neuměl jsi mi lhát, sama chodím teď spát
Ve vzpomínkách, tě stále hledám.
Chceme jako ptáci na nebi svobodí,
Ale jak když spolu žijeme v kleci, co odpovíš?
A ty nevíš, čelíme paradoxům, já to vím
Teď neúčtuju, tohle pro mě nebyl cíl,
Vedou cesty, lidský kroky, nebo lidi volej cesty
Je to o osudu nebo o mý vůli osud změnit?
Hodně otázek, míň odpovědí
Zodpovědnost není to, čeho se právě bojím
Právě se bojím, právě bojím
Čas odvál to pryč (Čas odvál to pryč)
Ubíhá mi den za dnem (Ubíhá mi den za dnem)
Neuměl jsi mi lhát, sama chodím teď spát
Ve vzpomínkách, tě stále hledám.
Čas odvál to pryč, já nenašla k tobě klíč
Ubíhá mi den za dnem, obrazy z rozbitých stěn,
Neuměl jsi mi lhát, sama chodím teď spát
Ve vzpomínkách, tě stále hledám.