Hrabu se v krabici, s fotkama co ti patřily,
V hlavě mám momenty co jsem nestačil zachytit.
Procházím ty místa v hlavě s tebou aspoň na chvíli,
První zima bez tebe, byla jako jít na Sibiř.
Dopadlo to na mě, jako jehla na vinil,
Dlouho jsem nechtěl připustit, že jsou ty časy pryč.
Že jsou tvý vlasy pryč, a ty pryč, zda jsi pryč,
Hlad po tobě, už nedokázalo nic nasytit.
Bylo to čistý, nikdy jsme nehráli na city,
Smáli jsme se, jako kdyby jsme sežrali dva tripy.
A přitom jsme jenom byli svý, já a ty,
Patřili jsme k sobě, teď vím že jsem se měl snažit víc.
Měl jsem si vážit víc, tý svatozáře tvý,
Nedocházelo mi, že vedlě mě vlastně anděl spí.
Že ten anděl slít, z nebe na zem semnou žít,
Byl jsem si tak jistej, že o něj nikdy nemůžu přijít.
Až jsem o něj přišel nadobro,
V tý době stál můj charakter za hovno.
Vrátil bych se, nakop ho,
Do ksichtu a dal mu pěstí za to zlo.
Za to že byl zahleděnej do sebe až napokon.
Nechal ty krásný momenty, spadnout až na to dno,
že nebyl s tebou doma, chlastal venku každou noc.
S kreténama, vracel se až ráno kdy jsi vstávala do práce,
Dobrý ráno, dobrou noc, to je strašně málo slov
A už tam bylo jen prázdno,
Rozhodnutí kdy to skončí, bylo na nás dvou.
Miloval jsem tě jak jsem nemiloval žádnou,
Miloval jsem tě jak jsem nemiloval žádnou.
Lituju to několik let, necelejch pět,
Celej pět let jsme byli spolu, bylas můj svět.
Pak se ten svět rozdělil na dva světy,
Tvůj a můj a místo čistý louky z ničeho nic byla zeď.
Z každýho prdu, byl najednou hoven plnej dvůr,
Chtělas dělat bojový sporty a já byl hrdej vůl.
Tvrdohlavej blbej vůl, kterej nedokázal pochopit,
že jsou to tvoje sny a že tvůj život není můj.
A tak jsem řek, radši každej půjdem svojí cestou,
Než aby jsme jeden druhýmu říkali stůj.
Věř mi, že často bolí mě to, když se vracím myšlenkama,
Do chvíle kdy jsme spolu opustili ten dům.
S tebou opustil mě kus mě samotnýho, byl jsem na kusy,
Neměl jsem potřebu o tom vypisovat statusy.
Děkuju ti za všechno to krásný cos mi dala,
Veř mi navždy si tě budu vážit, za to kdo jsi.
A paradox je, že jsem hlavně díky tobě lepší člověk,
Tys byla lepší člověk dávno, máš ty věci v sobě.
Až budu jednou ležet v hrobě nechci cejtit bolest,
Proto jsem to napsal otevřeně, je to moje zpověď.
"Je to moje zpověď, a tyhle řádky patří jenom tobě,
Děkuju ti za to že jsem s tebou dospěl...
A snad jsem dneska trochu lepší člověk...
Je to moje zpověď, a tyhle řádky patří jenom tobě.
Děkuju ti za všechno od začátku po konec,
Navěky ponesu malej kousek tebe v sobě..."
Děkuju za každej den, za každej moment,
Omlouvám se za všechny slzy, za všechnu bolest.
Přeju ti, aby ses v životě měla jen dobře,
Děkuju ti za to, že se spolu bavíme až do dnes.
Děkuju za každej den, za každej moment,
Omlouvám se za všechny slzy, za všechnu bolest.
Přeju ti, aby ses v životě měla jen dobře,
Děkuju ti za to, že se spolu bavíme až do teď.
"Děkuju ti za každej den, za každej moment,
Omlouvám se za všechny slzy, za všechnu bolest.
Přeju ti, aby ses v životě měla jen dobře,
Děkuju ti za to, že se spolu bavíme až do dnes."