Sníh padal, plachým k pokoji A mocným k pokoře Slétli se vrabci do chvojí A chrastí do dvoře. Drobounké vtiskli šlépěje, Když na sníh sedali Sníh, oblak naděje Na mrazu úskalí. Tu bylo v sněhu mnoho hvězd A lidská stopa jediná. Zářili květy ptačích cest, Zmizela dědina. Jediná stopa dítěte, Jak větev povadlá, Vtiskla se v běli zakleté, V tání se propadla.