Kolíbka nářků bezcitně se houpá Na svoje slova jen ty jsi skoupá Neříkáš nic o tom co se v tobě děje A s hrůzou tušíš jak druhý já se uvnitř směje Jsi posedlá svojí touhou znáš jen sebe pouhou Do svýho já se často noříš Kýčovitý slova zášti si často říkáváš Zarejváš vztek do země a hoříš Nesnesitelnej ten pocit mozek rozkládá Všechno krásný co bylo v tobě uvadá Bezmocnost a vztek, dotek mrazivej Zoufalá jseš bezradná tak se podívej Jsi posedlá svojí touhou znáš jen sebe pouhou Do svýho já se často noříš Kýčovitý slova zášti si často říkáváš Zarejváš vztek do země a hoříš Už nechceš trpět o smrti přemítáš Cestu do pekel vydlážděnou skutky máš Ukončit tu bolest je jedinej tvůj cíl Stejně když už víš, že zbejvá jen pár chvil Jsi posedlá svojí touhou znáš jen sebe pouhou Do svýho já se často noříš Kýčovitý slova zášti si často říkáváš Zarejváš vztek do země a hoříš