Sedím u sklenky vína
A přemýšlím
Zda bych něco vrátit chtěla
Kdybych mohla jít zpátky
O pár dní
Do dob kdy jsem nevěděla
Co bude zítra, co bude dál
A kolikrát se může stát
Že v plavbě přes řeku snů
Život změní směr
I když nechci měnit ho já, víc
Protože víš
Možná je všechno je tak, jak má být
I když se to občas nezdá
Víš, možná má všechno vlastní rub a líc
I když se tak dobře skrývá
Když se na to zdálky podíváš
Je vlastně všechno akorát
Protože víš, možná je všechno
Tak jak má být
Možná všechno už má daný cíl
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Sedím u sklenky vína
A přemýšlím
Zda vlastně není trochu chyba
Že se trápíme tím, co nemá řešení
A krása mizí před očima
Víš, já možná už nechci měnit
Co je dávno životem napsané
Víš, já teď radši nechci proti proudu řeky jít
Protože víš
Možná je všechno je tak, jak má být
I když se to občas nezdá
Víš, možná má všechno vlastní rub a líc
I když se tak dobře skrývá
Když se na to zdálky podíváš
Je vlastně všechno akorát
Protože víš, možná je všechno je tak jak má být
Možná všechno má už daný cíl
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Na na na na na na
Víš
Možná je všechno je tak, jak má být
I když se to občas nezdá
Víš, možná má všechno vlastní rub a líc
I když se tak dobře skrývá
Když se na to zdálky podíváš
Je vlastně všechno akorát
Protože víš, možná je všechno je tak jak má být
Možná všechno má už daný cíl