Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub Tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál Předemnou stíny se plouží A nad krajinou krouží Podivnej pták Pták nebo mrak Tak do toho šlápni ať vidíš kousek světa Vzít do dlaně dálku zase jednou zkus Telegrafní dráty hrajou ti už léta Nekonečně dlouhý monotónní blues Je ráno Je ráno Nohama stíráš rosu na kolejích Aida dobře hlídá pocestný co se nocí toulaj Co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál Po kolejích táhnou bosí A na špagátku nosí Celej svůj dům Deku a rum Tak do toho šlápni ať vidíš kousek světa Vzít do dlaně dálku zase jednou zkus Telegrafní dráty hrajou ti už léta Nekonečně dlouhý monotónní blues Je ráno Je ráno Nohama stíráš rosu na kolejích Nohama stíráš rosu na kolejích