Odplouvám a za mnou přístav hoří, lodi planou, Odplouvám a ostrovy se noří do vln zpět, Slzy jak smůla černý z plachet kanou, Počítám svoje věrný - je jich pět. Oceán a jabloňový květ se na něm zmítá, Oceán - široširý svět, co málo znám, Kormidlo držím pevně, skoro svítá, Nebudu dávat levně to, co mám. Pobřeží a pošetilost, kterou dobře cítím, Pobřeží a dívka, již jsem kdysi trochu znal, Olejem naplň lampy, ať mi svítí, Moře je plné útesů a skal, Když nerozsvítíš, budu bloudit dál ...