Někdy je člověk strašně sám Jak město bez lidí Jak použitej starej krám Trapnej že se až zastydí Někdy si takhle připadám Jak potopenej člun Jak pokosená zahrada Jak pobořenej dům Chtěl bych se ztratit někam do ticha Odletět na měsíc Zalez bych mámě zpátky do břicha a nebyl vůbec nic Nenuť mě mluvit Nebo se smát Nemůžu jíst ani pít V hlavě mám rezatej ostnatej drát A v srdci vykradenej byt Chtěl bych se ztratit někam do ticha Odletět na měsíc Zalez bych mámě zpátky do břicha a nebyl vůbec nic Nevím kam patřím Nevím kdo jsem Mý cesty nikam nevedou Ztratil jsem pod nohama pevnou zem I nebe nad sebou Chtěl bych se vrátit někam do ticha Odletět na měsíc Zalez bych mámě zpátky do břicha a nebyl vůbec Chtěl bych se ztratit někam do ticha Odletět na měsíc Zalez bych mámě zpátky do břicha a nebyl vůbec nic