My chodívali spát pod železniční most
Kousek za severní nádraží
Tam každej cizí vandrák byl v naší partě host
A lidi nás nazejvali pakáží
Z nás nikdo nevěděl kdo jakou minulost
Táhne za sebou jak závaží
Nač by se o to staral, i tak měl svýho dost
A někdy i vzpomínání překáží
Pendrek, pouta, mříž, bachař, cela, hlad
Když v bóha nevěříš, co by sis nenakrad
My žili ze dne na den a bylo fuk, co kradem
Aby bylo na guláš a kořalku
A strach pro nás tím pádem byl věrným kamarádem
Než mi pošťák dal úřední obálku
To advokát mi psal, seš děsně bohatej
Dědictví užij s rovnou páteří
A vod tý chvíle spát, klidně i hrbatej
Můžu chodit do Hiltónu do péří
Pendrek, pouta, mříž, bachař, cela, hlad
Když v bóha nevěříš, co by sis nenakrad
Teď snídám ham and eggs a piju Bojolais
Celý dny jen samý válení
Víc chutnávaly kdysi jen suchý fazole
A cigarety kamarádem balený
Že kumpány jsem prodal je zatracená škoda
Život za to ze mě cvoka udělá
Krev taky není voda, a proto ve mě hlodá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá
Že ta bída byla aspoň veselá