Nezdá se tak vzdálená, když dlaně k nebi vzpínám Skoro se jí dotýkám, ale už si nevzpomínám Jak je vlastně daleko, vždyť s ostatními splývá Když vesmírný kyvadlo nám nad hlavou se kývá Její cesta po nebi prý už ke konci se chýlí Ať si trvá třeba přes sto let, a nebo skončí za malou chvíli Tak prozraďte mi hvězdáři, já řeknu svojí múze Až nebe v noci rozzáří má Betelgeuse Až naposled zazáří temnou nocí Tak uvidíš, jak jsme malí A že všichni se jednou obrátíme v prach Až naposled zazáří temnou nocí Pak pochopíš, jak je život krátký A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách Kde jsou naše prameny a kdo je vlastně hledá Nacházíme život, který se prý jinde najít nedá Než moje světlo vyhasne, než budu spát ve velkým voze Chci spatřit Orion, kde bude zářit Betelgeuse Až naposled zazáří temnou nocí Tak uvidíš, jak jsme malí A že všichni se jednou obrátíme v prach Až naposled zazáří temnou nocí Pak pochopíš, jak je život krátký A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách A taky mnohdy neví kudy kam Protože cesty nejsou na nebi značený A jestli všechny hvězdy spočítám Tak možná dveře do nebe už nebudou nikdy zamčený Napříč celým prostorem jsou propletený sítě Nevím, jestli budu žít a moje oči uvidí tě Ale ještě než se zahalíš v tý tmavočerný blůze Nechej nebe rozzářit má Betelgeuse Až naposled zazáří temnou nocí Tak uvidíš, jak jsme malí A že všichni se jednou obrátíme v prach Až naposled zazáří temnou nocí Pak pochopíš, jak je život krátký A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách Až naposled zazáří temnou nocí Tak uvidíš, jak jsme malí A že všichni se jednou obrátíme v prach Až naposled zazáří temnou nocí Pak pochopíš, jak je život krátký A že i hvězdy jsou jenom poutníci na cestách Až naposled zazáří temnou nocí