Jsou břehy na něž dohlídnu.
A přesto není dnů,
Kde cestu k nim bych zase neodložil.
Moře vždy zdá se neklidný,
A vrší se ty dny,
Kdy prožít moh' jsem víc, než co jsem prožil.
Vím to, že můžu
Mířit dál a výš,
Jenom mě děsí délka tras.
Vím to, že můžu
Opustit svou past, vždyť život není Alcatraz.
Brána ani mříž nebrání mi již.
Není tu sing sing.
Vrata dokořán, drží mě jen strach.
Zda vše zahodit, začít znova,
Zda vše zahodit, začít znova.
Zda vše spálit, ať smím dál jít.
Jít za přeludem či se schovat a dál klít ve svým pohodlí.
Zda vše zahodit, začít znova,
Zda vše zahodit, začít znova.
Zda vše spálit, ať smím dál jít.
Jít za přeludem či se schovat a dál klít ve svým pohodlí.
Jsou slova, který chtěl bych říct.
Každej den mě víc, nevyřčený na jazyku, tlačí.
Slova, co chtěl bych vrátit zpět,
A tak vydržet, zkouším tohle trapný ticho, radši.
Vím to, že můžu
Hledat něco víc,
I když mě děsí délka tras.
Vím to, že můžu
Směry měnit zas, vždyť život není Alcatraz.
Brána ani mříž nebrání mi již.
Není tu sing sing.
Vrata dokořán, drží mě jen strach.
Zda vše zahodit, začít znova,
Zda vše zahodit, začít znova.
Zda vše spálit, ať smím dál jít.
Jít za přeludem či se schovat a dál klít ve svým pohodlí.
Zda vše zahodit, začít znova,
Zda vše zahodit, začít znova.
Zda vše spálit, ať smím dál jít.
Jít za přeludem či se schovat a dál klít ve svým pohodlí.
Brána ani mříž nebrání mi již.
Není tu sing sing.
Vrata dokořán, snad překonám ten strach.
Chci vše zahodit, začít znova,
Chci vše zahodit, začít znova.
Chci vše spálit, ať smím dál jít.
Jít za přeludem co mě volá, a ne klít ve svým pohodlí.
Chci vše zahodit, začít znova,
Chci vše zahodit, začít znova.
Chci vše spálit, ať smím dál jít.
Jít za přeludem co mě volá, a ne klít ve svým pohodlí.