Šedé jsou zápisky mých snářů, strádám Vybledlé střípky pravd i lhářů skládám A večery se zdaj jako by nebyly už zítřky Převozníci už o mince si říkaj Naděje utíká ze dna Pandořiny skříňky A od kštice až po paty mě svlíkaj Už víš, kam se vítr stáčí Tak mý plachty v krvi smáčíš Už znáš vše, co se mi příčí Tak mě pomalu ničíš Slunce mé za horizontem leží, bloumá Nad Olympem snad bohové ho střeží, doufám Čas můj neutíká, ale běží přímo sprintem A Hádes čeká se psem u dveří Život můj protýká bezvýchodným labyrintem Stopky u nebeský brány mi změří Že víš, kam se vítr stáčí Tak mý plachty v krvi smáčíš Už znáš vše, co se mi příčí Tak mě pomalu ničíš Už víš, kam se vítr stáčí Tak mý plachty v krvi smáčíš Už znáš vše, co se mi příčí Tak mě pomalu ničíš