Po lávce tvého nártu Přejdu nejsnáz pláče proud Na stéble tvého zápěstí Mohu dál i v bouři plout Jen v hořkomléčné dráze Tvých vlasů chtěl bych spát A máš-li vést mě k zkáze Tak já ji přijmu rád A stokrát chválím čas Kdy vcházím do tvých řas Každý záhyb tvůj i vlas Já znám A kdyby náhle blesk tu sjel Srdce spálil na uhel Tak byl bych šťasten Že jsem lásku měl A mám Jak terče střelnic na poutích Jsou ta souhvězdí tvých pih A máš tak svůdná zákoutí Jež neznat byl by hřích V tvých nástrahách jak v Seině Se topím dál a dál A znám tě stále méně A já bych rád tě znal Stokrát chválím čas Kdy vcházím do tvých řas Každý záhyb tvůj i vlas Já znám A kdyby náhle blesk tu sjel Srdce spálil na uhel Tak byl bych šťasten Že jsem lásku měl A mám Ač ráno sám jsem v dálce Ta horkost má je táž Na mráčky píšu palcem Co dávno, dávno znáš Že stokrát chválím čas Kdy vcházím do tvých řas Každý záhyb tvůj i vlas Já znám A kdyby náhle blesk tu sjel Srdce spálil na uhel Tak byl bych šťasten Že jsem lásku měl A mám