Statisíce havířů z Ostravsko - Karvinských dolů Vstanou z hrobů ve svých poddolovaných čtvrtích Více než kilometrové hluboké šachty přivítají své syny Roztočí se železná kola Pletená lana snesou ty masy masa v klecích dolů Průmyslovými oleji promažeme zašlá ložiska, vrátíme jim dech Černé těžní věže budou vidět až z dalekého vesmíru Zvradlitekti budou projektovat Legendárních deset tisíc Umbrtkových pomníků Budou je stavět dělníci, vojsko pána ve jménu pána Na vrcholcích betonových monumentů a horizontů důlních hald Nebudou se už nikdy tyčit sochy mrtvých ruských imperátorů Tady vládne Ivo Krátký z Plzeňského Skartu, my ho neseme na rukou Největším Rusem je teď Pavel Němec, ten na sochách bude stát Záklonná díla z betonu a oceli, na ní Umbrtkova legie Každý jede na svém černém důlním vozíku Tažen elektrickým strojem do boha Po kolejích do boha, po železných kolejích Do boha... Obrazy na stěnách v administrativních budovách Na všech dívá se Umbrtka Zakloň se mu, úředníku Opusť svou kancelář, do dolu jdi, my už tam jsme a pracujeme Dýchej prach a uhlí jez Se zbíječkou v temné lože ulehám Slyším její hluk i ve snech svých čekám pracovní den, nemohu spát Důl mě chce, já uhlí chci, moc uhlí chci Jeho moc je nezměrná Umbrtka drží stokilový uhelný díl nad hlavou Zezadu zadem se ho chopím a záklonem se pokloním Týden ten díl budu jíst a modlit při tom se k bohu Za oknem hornického bytu budu sledovat jeho tvrdou práci Uhlí je všudyprítomné