Každou vteřinou stojíme na rozcestí Často odbočíme tam Kam se chodit nesmí Chtěl bych projít celej nekonečnej vesmír Hlavně místa, kde smích ještě nechcíp Ale musim rychle Čas tiká, tiká Rozhodnutí správný na změnu se špatně zvyká Tak kudy se mám dát Když se mi noha smýká A z tý prašný cesty špatně dýchá? Je tu cejtit mlha I když mě na nějaký z těch cest snad čeká duha (st) Ale zatím je tu jen pruda Páč ukazatel mlčí, jako uražená vrba (pšt) Otázky by byly, ale odpovědí není Přál bych si na ten závoj šedý Posvícení, abych viděl Kolik věcí je po cestě na ní Když by se tam objevila ta vysněná Tak popoběhnout za ní Ale je tu ručička, co jí chrání Mlha zaclání jí v tom hájí, znenadání Byli jsme tu sami v sobě zanecháni Jsme jako uvězněni v ráji Když se zakousneme do jablka Tak budeme v háji Ale aspoň spolu a plni poznání My prozkoumáme svět, vždyť Co nám v tom brání? (jupí) Aha, už vím Se správně najít A pak spolu v dáli zmizet jak vyplašenej zajíc Z toho taju, ale rozcestník cestu tají Vypadám jako bych pozoroval ohlodanej krajíc Tak jdi Kudy? Kudy, kudy kam? Nevíš kudy máš jít Stejně běžíš dál Já Jdu (a hu!) Ale kudy? Beztak nevim kam Doprava či leva? Čas, aby to spral Tak jdi Kudy? Kudy, kudy kam? Nevíš kudy máš jít Stejně běžíš dál Já Jdu (a hu!) Ale nevim, kudy cesta vede Stejně na konci té cesty já Pozoruju sebe Každej někdy stojí na rozcestí A neví, jestli je to jenom scestí, a tak praví (kudy kam?) Že pravou od levý Odlišit neumí Místo myšlenek šumy Jednoduše kudy neví Je to celý zakroucený možností Řady nekonečný A to se čolek cejtí Jako na konečný začátku Dráhy životem, co se s třepotem Prožene jak motýl, co se předtím s jekotem Namočil v zmatku mém Jsem ztracen v domě svém Pořád lítám tam a zpátky Jen abych byl ukojen Je to snad projevem toho Že zatočen na jednom bodě jsem A nevim z který strany zrovna teďka cejtim lem Čolek nachází se totiž v každym z nás A kdybyste ho nechali tak provedl by vás Na místa, kde už jste byli, když jste zrovna snili A kdybyste si vzpomněli, tak byste se zapotili Možná pocítili byste kapku pravdy Jak smáčí vám čela Zahřívá obvody Pozvedly brady nad denodenní křivdy A dohlídli dál a chtěli najít svůj klid Né klid pro někoho jinýho Kterej s váma nemá vůbec nic společnýho Ale jestli ti to stačí Tak si to klidně nech Já bežim zase dál Hledat novej začátek Tak jdi! Kudy? Kudy, kudy kam? Nevíš kudy máš jít Stejně běžíš dál Já Jdu (a hu!) Kudy? Beztak nevim kam Doprava či leva? Čas, aby to spral Tak jdi! Kudy? Kudy, kudy kam? Nevíš kudy máš jít Stejně běžíš dál Já Jdu (a hu!) Ale nevim, kudy cesta vede Stejně na konci té cesty já Pozoruju sebe Každou vteřinou stojíme na rozcestí Často odbočíme hbitě, protože čas nespí Přesto je dobrý si rozmyslet kam vlízt A kde je tma, srdcem světlo tam vnýst